MENU

Měsíc a Mars v Býku

Blíží se astronomické jaro a s ním zpravidla také příznivější podmínky na pozorování večerní oblohy. Až se k Marsu a hvězdokupám v souhvězdí Býka ve druhé polovině března přidá ještě dorůstající Měsíc, budeme se moci večer těšit na zajímavou podívanou.

Mars na obloze

Planetu Mars, která je teď jako jediná na obloze večer, uvidíme hned po setmění vysoko nad jihozápadním obzorem. Rudá planeta zapadá až okolo půlnoci. Měsíc, který se 13. března 2021 v 11:21 SEČ ocitá v novu, se ve druhé polovině března znovu objeví na obloze, a to právě na té večerní spolu s Marsem.

Až Měsíc doputuje do Býka, setká se nejprve 18. března s Plejádami. To je bezpochyby nejkrásnější hvězdokupa na obloze.

18. 3. 2021 – Mapa pro orientaci na obloze (Stellarium)
18. 3. 2021 – srpek měsíce na hranici souhvězdí Býka nedaleko hvězdokupy Plejády (Stellarium)

Plejády, Kuřátka, Subaru…

Skupina sedmi hvězd připomíná miniaturní vůz, proto si Plejády lidé často pletou se souhvězdím Malého vozu. Podle starověkých řeckých bájí to byly sestry, dcery Pléioné a Atlanta.

Česky jim říkáme Kuřátka, v Japonsku má tato hvězdokupa jméno Subaru a podle ní se jmenují i známá japonská auta. Dokonce mají v logu mapu hvězdokupy. Mají na ní ale jen šest hvězdiček.

Do hvězdokupy však kromě šesti až sedmi nejjasnějších hvězd viditelných očima patří ještě přibližně tisícovka dalších hvězd, takže se vyplatí na Plejády namířit třeba malý dalekohled nebo binokulár.

„Subaru“ – hvězdokupa Plejády na fotografii pořízené pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru 200 mm a digitálního fotoaparátu. (Martin Tylšar, Planetum, fotografováno na Hvězdárně Prostějov)

Na fotografiích Plejád, můžeme vidět i modrou reflexní mlhovinu – oblak plynu, kterým hvězdy Plejád právě procházejí a jejich světlo se od mlhoviny odráží. Plyn v okolí takových hvězdokup často bývá pozůstatkem materiálu, z nějž se hvězdy zrodily.

V tomto případě však jde o náhodu – Plejády přece jen už nejsou hvězdokupou čerstvě narozených hvězd, jejich stáří odhadujeme na 100 milionů roků. Plyn, který hvězdy obklopuje, s nimi není v příbuzenském vztahu. Plejády do něj prostě jen náhodou vletěly při své pouti prostorem. Když už zmiňujeme prostor – od Plejád nás dělí vzdálenost 440 světelných roků.

Rozloučení se zimou

O večer později, 19. března, se dorůstající Měsíc stihne dostat přesně mezi Mars a Aldebaran, oranžovou až načervenalou hvězdu, která je v souhvězdí Býka nejjasnější. Okolo Aldebaranu se na obloze rozprostírá další hvězdokupa – Hyády. To byly sestry Plejád. Tedy nevlastní. Atlas je měl s Aithrou.

Na obloze jsou Hyády mnohem rozptýlenější než Plejády – jsou k nám totiž blíž. Jejich vzdálenost je okolo 150 světelných roků. Představují hlavu souhvězdí Býka, ale Aldebaran, rudé býčí oko, k Hyádám nepatří. Je ve skutečnosti ještě mnohem blíž, pouhých 65 světelných roků od nás. A protože Aldebaran má podobnou barvu a v současnosti i jasnost jako Mars, bude to docela zajímavé srovnání.

19. 3. 2021 – Mapa pro orientaci na obloze (Stellarium)
19. 3. 2021 – Měsíc na večerní obloze mezi Marsem a Aldebaranem v souhvězdí Býka (Stellarium)

Obloha se touto nádhernou scenérií loučí s astronomickou zimou. Hned následující dopoledne, tedy v sobotu 20. března 2021 v 10:38 středoevropského času, nastává rovnodennost. Na severní polokouli jí říkáme jarní.

Jan Veselý, Planetum