Zatmění Slunce
10. června 2021 nastane prstencové zatmění Slunce, z našeho území bude viditelné jako částečné. Planetum připravilo veřejné pozorování toho úkazu na svých hvězdárnách.
Pás území, kde bude toto zatmění pozorovatelné jako prstencové (tzv. pás annularity), dosahuje při tomto zatmění maximální šířky 527,1 km a prochází pozorovatelsky nepříliš příznivými oblastmi od severovýchodních částí Kanady, přes Grónsko a polární oblasti, až k nejsevernějším částem Sibiře.
U nás je toto zatmění viditelné jako částečné. Sluneční kotouč bude zakryt přibližně ze 17 %.
| Fáze úkazu | Čas v SELČ |
|---|---|
| Začátek úkazu (Měsíc se dotkne slunečního disku) | 11 hodin 42 minut |
| Maximální fáze (sluneční disk je nejvíce zakrytý) | 12 hodin 38 minut |
| Konec úkazu (Měsíc opouští sluneční disk) | 13 hodin 35 minut |
| Časové údaje jsou platné pro Prahu |
Pozorování pro veřejnost – naše hvězdárny budou za příznivého počasí otevřeny. Obě hvězdárny budou 10. června mimořádně otevřeny již od 11:00.
Jak bezpečně zatmění Slunce pozorovat?
- Nikdy se nedíváme nechráněným okem přímo do Slunce!!! Může dojít k nenávratnému poškození zraku.
- Nejvhodnější ochrannou pomůckou pro pozorování pouhýma očima jsou speciální brýle určené pro pozorování zatmění Slunce.
- Nevhodnými pomůckami jsou sluneční brýle, začouzené sklíčko, fotografický filtr, CD či DVD.
- Nikdy se nedíváme na Slunce dalekohledem (nebo triedrem) bez slunečního filtru! Tuto speciální fólii umísťujeme vždy před objektiv, nikdy mezi oko a okulár. Hvězdárny jsou vybaveny speciálními dalekohledy pro pozorování Slunce.
Brýle pro pozorování Slunce – sledujte zatmění Slunce bezpečně, brýle zakoupíte v našich střediscích nebo v našem e-shopu.
Jak vzniká zatmění Slunce?
Zatmění Slunce nastává v okamžiku, kdy se Měsíc ocitne v novu a současně v rovině oběžné dráhy Země okolo Slunce. Tehdy jsou všechna tři tělesa v jedné přímce. Dráha Měsíce je vůči dráze Země skloněna, což je důvodem, proč k zatmění Slunce dochází jen v některých vzácných okamžicích a ne vždy, když je Měsíc v novu.
Na Zemi je zatmění pozorovatelné v místech, kam dopadá měsíční stín, případně polostín. Délka tohoto stínu závisí na vzájemné vzdálenosti Slunce, Země a Měsíce. V místech, kam dopadá polostín, vzniká zatmění částečné. Tam, kam dopadá stín nebo alespoň jeho vrchol, je zatmění úplné. Při něm je možné pozorovat jindy přesvícenou, a proto běžně neviditelnou nejvyšší část sluneční atmosféry – sluneční korónu.
A pokud stín na Zemi nedopadne, tj. vzdálenost Země – Měsíc je větší než délka stínu, je na pozorovacím místě v ose kuželu stínu zatmění prstencové, kdy na obloze září jen tenký sluneční prstýnek, sluneční koróna ale vidět není.
Zatmění úplné či prstencové, které je pozorovatelné jen z malého kousku naší planety, je vždy obklopeno podstatně větším územím, kam dopadá polostín a kde je viditelné částečné zatmění.
Nejstarší záznamy o slunečních zatměních
Každé zatmění Slunce je velmi nápadným úkazem. Není divu, že se počátky jejich pozorování ztrácejí v dávných lidských dějinách.
Nejstarší zprávy pocházejí z Egypta, starověké Asýrie a Číny. Tam byli zvlášť pečliví, protože se domnívali, že změny na nebi předpovídají nepříznivé události pro čínské vladaře i celý národ. Zatmění Slunce se tak stalo událostí nejvyšší státní důležitosti. Vznešení mandaríni se při něm sešli a rokovali o jeho vlivu na čínskou říši. Když začalo zatmění úplné, padli na kolena a čelem se dotýkali země. V té chvíli se ve všech městech rozléhal děsivý rachot bubnů, aby bylo Slunce osvobozeno od zlého draka, který je chce pozřít.
Podle pozdější legendy se prý roku 2137 před naším letopočtem dva císařští hvězdáři Hi a Ho opili a zanedbali své povinnosti, mezi které patřilo střílení šípů a bubnování proti obludě požírající Slunce. Ačkoliv Slunce zatmění přečkalo bez pohromy, oba provinilci byli na císařův rozkaz popraveni.
Věrohodné informace o zatměních pozorovaných v Číně pocházejí až z kroniky známé jako Letopisy jara a podzimu. Dochovaly se na kamenných tabulkách a byly přepsány Konfuciem. Obsahují data o 36 zatměních, k nimž došlo od 8. do 5. století před naším letopočtem.
Kdy uvidíme další zatmění v České republice?
Úplná či prstencová zatmění jsou na konkrétním místě zemského povrchu vzácná. Nejbližší prstencové zatmění Slunce pozorovatelné od nás nastane 23. července 2093 a úplné až 7. října 2135.
Částečných zatmění Slunce budeme moci obdivovat více. To poslední jsme zatím mohli pozorovat 20. března 2015. Další částečné zatmění na nás čeká 25. října 2022 (sluneční disk bude zakryt z přibližně 42 %). Částečné zatmění uvidíme dále 29. března 2025. Na opravdovou lahůdku si musíme počkat až do 12. srpna 2026. Od nás spatříme sluneční disk zakrytý Měsícem z 88,5 %. Kdo by chtěl toto zatmění spatřit jako úplné, nemusí za ním cestovat do exotických končin. Jako úplné bude pozorovatelné i ze Španělska.
Stanislava Setváková, Planetum