Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za posledních 100 let notně pokročili. Mezi nejdůežitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru si povíme v optimistickém výletu světlem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru.

Přednáška o tom, že fyzikální jevy jsou stejné jak v našem domově, tak ve vesmíru. Série krátkých zamyšlení nad jevy, které kažodenně potkáváme a an netušíme, jak hluboce souvisí s astronomií. Povíme si, jaká kouzla se dají dělat s obyčejnou vodní kapkou, co je to var a jak souvisí s astronimií, jak souvísí šálek čaje s Machovým principem nebo co má zrcadlo společného s částicovou fyzkou.

Sonda DART v září 2022 úmyslným nárazem do měsíce Dimorphos změnlajeho dráhu okolo planetky Didymos. Na tom, že se to vůbec podařilo, a také na analýzách měření získaných po nárazu, má významný podíl i pár astronomů z Ondřejova.

Zpracování dat ze sondy Dawn přineslo nové poznatky umožňující zrekonstruovat genezi a vývoj planetky Vesta. Čím se Vesta liší od ostatích planetek? Probíhala na Vestě v minulosti vulkanická činnost? Jak do znalosti o vývoji této planetky přispšl výzkum meteorů?

Ty tam jsou doby, v níž jsme černé díry vnímali jako cosi mimořádného. Dnes rutinně pozorujeme hvězdné černé díry, galaktické černé díry i díry středních hmotností. Vydejme se na cestu za monstry, nad jejichž vlastnostmi se přece jen i dnes tají dech.

Sluneční skvrny jsou nejdéle pozorovaným projevem činnosti Slunce. Jejich počet se periodicky mění s časem a chrakterizuje cykly sluneční aktivity. Jak skvrny vznikají a jakou mají strukturu? Jak vypadá jejich magnetické pole? Čím se liší umbra a penumbra? A dá se skvrna vytvořit v počítači nemurickou simulací?

Proč astronomové vyškrtli Pluto ze seznamu planet? Co je Pluto zač? A kolik je vlastně planet? Zdánlivě jednoduché otázky nás přivedou k zajímavým souvislostem týkajících se nejed naší Sluneční soustavy, ale rovnou celého vesmíru.