Geminidy nám splní vánoční přání

Okolo poloviny prosince pravidelně vrcholí aktivita meteorického roje Geminid. Meteory, lidově zvané „padající hvězdy“, jsou světelné jevy, které způsobují drobná prachová zrnka, jež velkou rychlostí vlétají do zemské atmosféry. Náhodně se objevují na obloze po celý rok, jsou ale období, kdy jich z jednoho místa na obloze vylétají desítky nebo stovky za hodinu, výjimečně i tisíce. Pak hovoříme o meteorických rojích. Prosincové Geminidy zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců (latinsky Gemini).

Kosmická dopravní nehoda

U většiny meteorických rojů je zdrojem prachových zrnek kometa. V případě Geminid je známou a zajímavou skutečností, že mateřským tělesem je asteroid (3200) Phaeton, jenž byl objeven relativně nedávno, v roce 1983. Má velmi protáhlou dráhu, která jej přivádí do blízkosti Slunce i Země – proto dostal asteroid jméno podle syna boha Slunce, který měl podle starověké báje právě na Zemi dopravní nehodu s „vypůjčeným“ otcovým služebním (slunečním) vozem.

Na základě velmi protáhlé dráhy se astronomové domnívají, že i Phaeton je bývalou kometou, jejíž aktivita už skončila. Materiál uvolněný z jádra ale zůstává rozptýlený podél eliptické dráhy, která kříží dráhu Země. Díky tomu každý rok okolo 14. prosince naše planeta prolétá pásem prachových částic z této bývalé komety a my pozorujeme „padající hvězdy“ – následky srážky s mikroskopickými úlomky Phaetonu.

Mimořádná příležitost

Jen nejjasnější meteory můžeme na obloze uvidět i ve městě, většina se jich na přesvětlené obloze ztratí. Vadí i rozptýlené světlo Měsíce. Avšak letos máme ty nejlepší možné astronomické podmínky pro pozorování Geminid – nejvíce jich zaznamenáme v noci ze 13. na 14. prosinec, kdy bude Měsíc v novu a v místech s nízkým světelným znečištěním bude obloha temná. Maximum připadá na 14. prosinec 2020 v 1:50 SEČ, kdy je souhvězdí Blíženců vysoko nad jižním obzorem.

Za jedinou hodinu by nad námi mělo proletět až 150 meteorů, což je více než v případě slavnějších srpnových Perseid. Zdaleka ne všechny se nám ale podaří uvidět, a to z několika důvodů. Svým zrakem neobsáhneme celou oblohu najednou. Radiant (místo, z nějž meteory vylétají) nemáme úplně přesně nad hlavou. A není-li dokonale čistý vzduch, slabé meteory na světlé obloze přehlédneme.

Když sečteme všechny faktory, které pozorování ovlivňují, můžeme čekat, že při troše štěstí během hodinového pozorování napočítáme něco přes 10 „padajících hvězd“. To není málo. Podle lidové tradice nám každá splní přání! A to je docela lákavá předvánoční nabídka.

Jan Veselý, Planetum