Mapka odpovídá času pozorování v polovině měsíce přibližně v 19 hodin SEČ.
Měsíc
Našeho nejbližšího kosmického souseda lze na večerní obloze v otevírací době hvězdárny pozorovat přibližně od 4. do 14. ledna.
Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 7. ledna, kdy nastává první čtvrt a kdy poblíž rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) vrhají povrchové útvary zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 13. ledna), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.
Planety
Na večerní obloze bude možno pozorovat Venuši, Mars a Jupiter. Planeta Saturn bude v otvírací době pozorovatelná přibližně do poloviny ledna.
Planeta | Viditelnost |
Merkur | počátkem měsíce ráno velmi nízko nad JV obzorem |
Venuše | večer vysoko nad JZ obzorem |
Mars | po celou noc |
Jupiter | po většinu noci kromě rána |
Saturn | večer vysoko nad JZ obzorem |
Uran | v první polovině noci |
Neptun | večer vysoko nad JZ obzorem |
Zajímavé objekty
Zimní obloha nám nabízí velké množství zajímavých objektů hvězdného vesmíru. Jsou to dvojhvězdy a vícenásobné soustavy, hvězdokupy, mlhoviny i galaxie. Z dvojhvězd je to např. Castor ze souhvězdí Blíženců. Dále můžeme pozorovat čtyřnásobnou soustavu Trapez v souhvězdí Orion, která je obklopena známou mlhovinou viditelnou i pouhým okem.
Ozdobou zimní oblohy je hvězdokupa Plejády nacházející se v souhvězdí Býka. Jedna z nejbližších galaxií, vzdálená od nás více než dva miliony světelných roků, leží v souhvězdí Andromedy. Na hvězdných mapách ji najdeme pod označením M 31 a za dobrých podmínek je pozorovatelná též pouhým okem nebo malým triedrem.
Slunce
Na denní obloze lze sledovat Slunce. Dalekohledem, který odcloní větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce pozorovatelné sluneční skvrny, speciální chromosférický dalekohled pak odhalí sluneční protuberance.